Nalezeno 154 záznamů. Zobrazuji 101-120.
Všichni někam směřujeme.
nikdy se neponaučím...
O lidské zlobě a lhostejnosti..
jak už název sám vypovídá...
O smrti. O tom co cítí (nebo spíš necítí) mrtvý člověk.
Báseň ve formě dopisu,kterým se sebevrah loučí se svými blízkými. Snažila jsem se vcítit do člověka, který dobrovolně ukončuje svůj život, můžete posoudit, jak se mi to povedlo či nepovedlo. :)
Pro černé anděly mám prostě slabost..
Taková pětiminutovka. :)
V minulých stoletích se stávalo poměrně často, že pohřbívali zdánlivě mrtvé lidi a jen málo těchto ubožáků se podařilo zachránit. :(
inspiraci jsme našla v textu oblíbené písně.. :)
Chlad opět zaplnil moji duši..
Možná trochu křečovité.. no posuďte sami.. báseň o tom, co nemůžu nikdy mít.. :(
K žiletkám mám velice vřelý vztah. :)
Jak se asi cítí zvíře v kleci?
Tuto báseň jsem napsala, když jsem měla veselou náladu, je to zvláštní.. Není moc dobrá, ale přece jen je to můj výtvor po delší době nečinnosti.