Nalezeno 22 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Nějaký ten rok stará. Psaná z pohledu kluka, do kterého jsem byla až po uši.
ehm, pro nikoho konrétního... možná časem až se někdo takový objeví =o))
jak básník vyjádří, že je zmaten...
Proč? přečtěte a dovíte se...
sedím ve škole a píšu... je to každá sloka sama za sebe, mi přijde, ale tak... stále se nazývám začátečníkem :-)
z náhlé potřeby něco sesmolit. Ani to není báseň, pořádně
vždyť říkám, že se psát dvojverší teprve učím XD
Byla to taková.. nevímjaká básnička, kterou si pár lidí přečetlo a ani se po ní neohlédlo. Vymazala se jim ze vzpomínek, jako člověk, kterého minuli na ulici, aniž by o něm věděli.
Vlastně ani ne tak Vaškovi jako Lásce. Nebo tomu okřídlenému zlomyslnému ... kterej střílí kam nemá.
Učím se psát dvojverší. Jednoduché, skromné, vše říkající (i když mám velice silné nutkání pokračovat, aby pochopil i někdo další kromě mě to, že jediný pohled a slovíčko od toho druhého dovede krutě srazit hřebínek)
Protože možná to dopadne tentokrát jinak...
Snažím se psát stejnojmenou pohádku, tak mě napadla básnička. Podle mě je dost slabá
..je divná...
který se o tom už dozvěděl... ale možná neví, že to ještě nepřešlo
Dělší než 2verší, ale 4 by byly moc. Můj postoj k "lásce"