Nalezeno 61 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Není to moje dílo, já jsem ji jen přepsala... Báseň, kterou jsem našla, psanou starým písmem, mezi rodnými a oddacími listy, když jsem sestavovala rodokmen... Je krásná... PS: Možná tam budou nějaké chyby - přece jen to nebylo zas až tak čitelné.
Neříkej, že to nemá cenu, že Tě nikdo nechápe, nikdo s Tebou není. Je, ale daleko, přesto v Tvém srdci nejblíže. Víš, o co Tě prosím. Víš proč. Víš, že Tě čeká budoucnost, která neskončí teď, ze dne na den. zase budeš šťastná, jen musíš chvíli počkat.
Pís 8, 6-7 "Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár jejího ohně, plamen Hospodinův. Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. (...)"
Napsala jsem to v nemocnici, kde jsem strávila necelé čtyři dny. A za tu dobu se mi na oddělení dětské chirurgie velice zalíbilo. Hodné sestry, přežitelné jídlo a hlavně žádná ignorace...
Moc jako báseň to nevypadá, jen vypsání vnitřních pocitů a otázek.
V pátek 13.6.2008. Člověk by se měl radovat z maličkostí. A ta maličkost pro mě byl první ploužák. Teda rovnou dva;-)
Pár otázek...pro kamarádku. Přemýšlela jsem, co pro mě znamená a zjistila jsem, že za to, aby byla šťastná, bych dala svůj život.
Když si lásku zakážu, znamená to, že nebude? Ne, to fakt ne...
Proč lidi říkají, že milují a pak zapomínají na to krásné a nenávidí za to špatné?
Tuhle básničku jsem složila k narozeninám pro moji nejky kámošku. Moje zlatíčko, který dycky pomůže. Někdo, komu se můžu svěřit se vším... :-*
Tohle jsem složila pro Máju k narozeninám. Kámoška z karate.
Anděl našel anděla. Zn.: FOREVER
...v hlavě (či snad srdci) malé naivní holky s uplakanýma /zelenýma/ očima. Neberte mě prosím vážně... A nečtěte si to...
Proč mi to mamka nechce dovolit? Být na Vánoce někde, kde jsem ráda a hlavně s někým, s kým jsem nejraději...
Tuhle básničku jsem složila, když mě zradil kluk, o kterým jsem si myslela, že mě má rád a pomáhal mi kamarád(současný kluk), pro kterýho je tato básnička.