Návštěvnost
Básně autora BARBYE
Nalezeno 189 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Dneska jsme měli moc dobrý oběd, naše oblíbené jídlo, někdo mu říká bramboráky, kranfleky a u nás jsou to křapáče :)
Dobrých přátel je pomálu, jak všichni dobře víme
Kdo si dokáže představit být třeba den v jedné místnosti a třeba závislý na jedné osobě, natož 3096 dní, pomalu osm let někde ve sklepě... Vzdávám hold a chovám úctu k takovému člověku, který tohle všechno vydrží a přežije...
Jsem pověst nebo jen sen,to zkus vyřešit než začne další den..
Každá maminka, která má děti téhle básničce určitě bude rozumět, ale i když někdy těch svých zlatíček máme dost, nedaly by jsme je za nic na světě :)
Další psaní o našem členu rodiny, tentokrát o naší tetě
Kolik dětí se ztratí v dnešní době a nezbývá než věřit a doufat,že ho rodiče zase budou mít v pořádku doma v bezpečí a budou ho moci obejmout a zapomenout na vše jako na zlý sen.Přeji všem hodně síly,naděje a pochopení..
Trošku psaní o našem dědečkovi
Komu by se nelíbilo trochu pomazlení :)
Kdopak by se někdy nechtěl vrátit o pár let zpátky, do bezpečí a jistoty domova, náručí maminky a štastného i když někdy složitého dětství....
Asi moc přemýšlím nad tou blížící se svatbou, ale důležitou věc už mám-šaty na sebe :)
Kdo zná víc jaké je to být povinována svému muži, své rodině a všem než mě, která se skrývá pod neprůhlednou abájou a nikdo se neptá na to, co bych chtěla já...
Každý potřebuje v životě něco jiného, co si budeme povídat, jsou věci bez kterých se neobejdeme jako zdraví, štěstí, láska, rodina, přátelé, liter...
Trošku psaní o našem tatínkovi
Když máte někoho rádi a on k vám nemůže najít cestu,je to smutné a těžké..
Mám plno peněz,tak co bych si víc mohla přát.. -možná se jenom s kým moci smát...
Kdo by někdy aspoň trošku nechtěl žít na hradě, být se za svého krále a bránit dámu svého srdce..
Láska se ruku v ruce střídá se štěstím a zklamáním..
Jak je těžké se rodičům nebo naopak i dětem zavděčit..
Jak se pozná pravá láska, může trvat jen týden nebo i celý život, dokud jeden neodejde... Kde ale vzít sílu, aby člověk mohl žít dál sám, na to se někdy ptám..