Básně autora RU 82
Nalezeno 536 záznamů. Zobrazuji 161-180.
Symbol lásky by mělo být jablka. Provází nás relativně vlastně od narození. Už utržením jablka Evou, jako zakázaného ovoce. Církev z toho vymyslela prvého strašáka - dědičný hřích. Jablko je nejsladší, stejně jako láska, na sklonku života.
Samota tíží - jak na to
Ve škole jsem nechápal, proč mnohý literát během života měnil tvořivost.
Stárnou znamená blbnout?
Važme si toho daru - hlavně k stáru
Básní - každý den zkrásní
Básničky a říkánky, z pomyslné čítanky
Nedělní, zda i poezie, nechávám na vás. Zamyšlení jednoho kmeta, který poznal dost lidí, ale i kus světa.
SÁM SOBĚ MŮŽEŠ BÝT SPOLEČNÍKEM?
Zas tak zadumán, co z toho mám?
SAMOTA, VZPOMÍNÁNÍ, BEZMOCNOST
Střípky mého myšlení
Před šedesáti lety, přibližně v tomto čase, v RP byla otištěna působivější báseň: „PORUČÍME VĚTRU DEŠTI!" Zná někdo autora?
Vztah k sexu vojáků s bodáky. (Puritánům se nedoporučuje)
Vše se dá zpeněžit i zrýmovat
I poznáš co nejvíc.
Nezměnilo se cosi k horšímu i když respektuji, že každá generace má svůj vkus i styl.
MUDROVÁNÍ S VÍNEM O VÍNĚ U VÍNA
Verš rozevlátý a klikatý, jako cesta domů
Na hranici erotiky s pomyslnou tajenkou
Žena, na níž závisí svět, sama je jak rozvitý květ! (Verš rozevlátý)