Povídky autora ludmil
Nalezeno 34 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Jen v první větě je metafora: její obličej se na mě usmál z sms... znamená to: napsala mi sms. Jinak je každá věta zcela pravdivá... aspoň podle toho snu.
dvě scénky. opravdu scénky: jde o dialogy. hoho.
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Další povídka, tentokrát docela realistická. Dekadentní nuda.
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
tak. patetická povídka, již nikdo nerozluští, jazyk je moc archaický.
Úvaha o tom, zda budu někdy milován.
Sen o zdejší autorce Myším veličenstvu
projevilo se horko a pak to, o čem ví Myší veličenstvo....
něco takovéhleho se mi projektovalo kdysi v hlavě... tak jsem to napsal.
Pokus o "surrealismus." Psal jsem na Šumavě, během nemoci. Děj pojednává, jak jinak, o mně a - světe div se - o kohoutovi. O tom, jaký mezi námi byl vztah, a co všechno jsme spolu zažili, se už dozvíte z povídky. NUŽ ČTĚTE, CO HRDLO RÁČÍ!
Poněkud šílený, divný, parodický text. Pochopí jej možná tak Amélie, Kávový poutník nebo Neurobeat, ten by to ale raději ani číst neměl. A lepitlapka rozhodně také ne,... je ještě mladá.
Taková povídka složená z několika téměř samostatných próz. Spousta lidí, času dost. :) I když ne, čas rozhodně není hlavním tématem, ba ani vedlejším, je tam téměř tak, že není. Nu, podívejte se sami.
pokračování Románu, pro Monthyho.
tento text patří k mému společenskokritickému románu "Samička II".
chladnokrevný zápis domácího rozhovoru...
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Nekonvenční, leč nudná próza, ale s pointou.
Aneb odjezd. Nu což, vím že mé povídky tu stejně nikdo nečte. Surrealismus.
Je to o dívce v dešti, skrz níž projíždí nákladní vozy.
Dramatická scénka. Zpočátku tedy ne. Ale pak ano.