Návštěvnost
Díla autora Azazen
Nalezeno 118 záznamů. Zobrazuji 81-100.
To, že si neumím vzpomenout je spíš přání než realita.Pamatuju si skoro všechno na hodinu a snad i minutu.A tyhle vzpomínky mě nejvíc zabíjí...Jen Ona je ten důvod proč teď píšu.
Ani nevím co k té básni napsat,je to starší tvorba.Doufám,že se vám bude líbit.
Tak tato báseň jsou vlastně jen otázky co jsem jí chtěl dát.Teď už, ale vím, že jsem se mýlil.Jako vše to patří jen a jen jí.Ohodnoťte pls....:).
Všichni se mě ptají proč jsem takový jaký jsem a tady je odpověď na jejich otázky.Ve svém srdci mám kříže všech co mě pohřbili.Ohodnoťte a okomentujte pls....Ta báseň je trochu starší.
Zas stará tři týdny ze stejného dne jako ta minulá se stejnou ispirací.
Tak u téhle básničky zatím jen předvídám co se stane.Doufam,že se nevyplní.Předvídal jsem a mel jsem zase pravdu.Už mne to nebaví:-(.
Tak tuto básničku jsem napsal té, která mě určitě nezradí a jednoho dne za mnou přijde.Ohodnoťte pls..PS:je to trochu roztahaný protože to je rozhovor a nevěděl jsem jak to udělat aby to bylo poznat.
Tahle básnička je trochu starší, ale doufám, že se bude líbit.Kdyby stačilo na získání človíčka dát se jen na kříž tak bych si ho i sám stloukl.Ohodnoťte a okomentujte pls...Moc děkuju fšem:P.
Dnes je zvláštní den, znáte ho také?
Báseň o vnitřím boji, když nenávidíte sami sebe.
Omlouvám se, že jsem tak dlouho nic nepřidal. Neměl jsem přístup k netu. No tak tohle dílko je staré asi tři měsíce. Napsal jsem ho chvíli před tím než se se mnou rozešla přítelkyně.
Tak tohle dílko je starý asi dva měsíce.
Myslím, že název mluví za vše...
Tahle báseň je stará asi tři týdny, napsal jsem ji na prodloužený,poté co jsme se pohádali a záhy jsem byl poslán k čertu.
Můžu označit za pokračování předchozí básničky.Psaná na stejné téma, ztráty sebe a své duše.Vykreslení pravděpodobné budoucnosti, když už člověk nechce dál trpět láskou, tak radši ublíží než aby mu bylo ublíženo.Snad to nebude můj případ...
Pověz, k jakým citům láska patří?
Co myslíte, je láska pozitivní nebo negativní cit v našem životě?
Někdy si člověk vzpomene na to hezký a začne mu to chybět...Všechny ty doteky,slova...Vše začne scházet.
Známe lidský smutek, ale jak poznáme, že jsou andělé smutní.Poznáme to snad tím, že pláče nebe....