Nalezeno 368 záznamů. Zobrazuji 321-340.
Je to celkem zajímavá básnička, nechávám plně v původním znění.
Nepochybuji, že by tak skončit mohl. Dětsky naivní, samozřejmě.
Já byla docela dobrý závislák. Dětská.
Básnička pro Míšu, mou vlastnici a nejlepší kamarádku. Mám tě moc ráda, vždycky jsem měla, vždycky mít budu.
No, hezky se v tom zobrazuje, po čem jsem jako dítě toužila a co pro mě pravé přátelství znamenalo. Taky je z toho cítit opovržení. Tak to jsem byla já...
Eliška, Mihulka, Verunka
...mě ráda, ale já to poznala teprve teď. Kamarádka mě takhle trápila poměrně dost dlouho. Nutno říct, že já ji nejspíš taky. Ta puberta je prostě blbá věc.
Povídka o holčičce z dětského domova, upravená z původní verze na tu současnou. Dalo mi to celkem práci.
Pubertální vyznání přátelství.
podívejte se do očí starého koně...má tolik co nám říct...Věnováno krásnému hřebci jménem Frühesch 2.
Pro mou sestřenku Verču. Dětská.
Měla jsem ji radši než sebe samotnou... Ale ona mě uměla trápit nejvíc, ze všech lidí na tomto světě. Dětská. Závislá. Bolí...
Tedy mě samotné. Takhle ke mě asi mluvil vnitřní hlas ;-)
Holky v pubertě, komplikované přátelství. Teprve dneska vím, jak to opravdu bylo. Takhle jsme to ale cítily.
Krátká, Genus je kůň, Ela kamarádka, pro pořádek. Dětská. Snící a trochu zklamaná.
Psaná pro kamaráda, který měl zrovna problémy s depresí...
Jen taková pubertální úvaha, nic intelektuálního.
Věnováno prvnímu koni, kterého jsem kdy milovala - Genuskovi. Psáno dost dávno, ještě dětská...
Plná vzteku a touhy po pomstě, ač bych se v reálu takto nikdy nezachovala.
Na to, kdy byla psaná v sobě nese pár pravd. I děti to můžou mít v hlavě srovnané.