Nalezeno 152 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Jen dvě slova nezahojí, rány kterés vyryla
A až nebudeme spolu, vzpomenu si, jak prvně jsme se milovali
Tiše psát na poušti větrné vzkazy
Dříve než ti povím sbohem, chtěl bych tiše děkovat…
Hrozně se těším na to, co snad jednou příjde..opravdové
cítím tě do morku kostí, když stesk se krví nažene
Budu tvou růží z papíru
Zabila koně se jménem naděje
všechno bylo tak krásné, pro dnešek však nenávratné.
Padá a mění směr, tak jako kaskadér
nepohlédnu do tvých oček
Když ptáš se, jak se mám, jen stěží vzpomínám
Půjdem snad po našem známem molu, co nejdál budem kráčet spolu
hrát na stejný nástroj…na lásku, všude kolem psát ji…i do oblázků.
věřím i v lásku, že bude k maní
Asi abych cítil jak to bolí, když se z lásky rány hojí
Bylas impuls každé mojí básně
Nad hlavami se nám žene stádo černých koní
Ty co bolí, nevymizí, a to co hřálo, stejně zmizí
Po vzoru bílých labutí, chci mít křídla věčných perutí