Nalezeno 75 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Žiji pohodlně ve svém kabátě. Dokonale se mi přizpůsobil, nikdy mne nekouše, nezakrývá moje vnady a podřizuje se mým pohybům. Uvědomuji si, že ho mám na sobě, protože mne hřeje. Staré kabáty a staří přátelé jsou velmi podobní. (Hugo)
první a poslední báseň věnovaná tobě
nechci to komentovat, jen rychle vepsané myšlenky...
Mám na sebe vztek...že tě ani trochu nedokážu nesnášet...že i přes to všechno, mi stále chybíš...
Jak člověk dokáže zavrhnout krásné chvíle...
Pro Tebe, ač jsme se už strašně dlouho nezastavili na kus řeči. Věnuji Ti tuhle báseň, protože si mi ukázala co je to přátelství.
a přece ještě teď...
...protože je to už dlouho co si mi zmizel. ...protože dnes mi Tě vše připomnělo. ...protože jsem Tě už dlouho nebyla navštívit. Stále vzpomínám...
už dávno a ted najednou tak aktuální...
Byli jsme tři a teď jste dva...
Občas jsme všichni bez rytmů...
Další destruktivní....
Pro tvoji neposkvrněnou duši...
"A ty někoho máš?" "Ne, ale o někom sním."
Protože tu knížku miluju...a protože Holdena chápu...
Neberte vážně... Vlastně to skoro ani není báseň
Tak dávno...a zvláštním způsobem aktuální
Nudná hodina němčiny...a tohle mě napadlo.
Jedna miniaturka...
O včerejším večeru, pocitech, o Tobě a tom, že jsem to zase zkazila.