Básně autora Lacosta1
Nalezeno 75 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Není to tady pro okouzlení...jen pro bolest a možná něco víc...název? nevystihující
Připadá mi nedokončená...ale budu se tvářit, jakože je to miniatura...
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo. (Jean Dutourd) .....asi to bude tím špatným počasím.
Napsána v tramvaji...
O tom mym děsnym srdci...
Nic psát nechci, opravdu ne...
Jak člověk dokáže zavrhnout krásné chvíle...
Pro Tebe, ač jsme se už strašně dlouho nezastavili na kus řeči. Věnuji Ti tuhle báseň, protože si mi ukázala co je to přátelství.
Nevím. Jen pocity. Věnováno všem, kteří někdy taky cítí to samé.
Je taková...nevím, nerozumím jí.
...ne, dnes žádná anotace.
Někdo krásný, mladý, bohatý, dokonalý život, postavení...ale na konci zjistíte, že jste kvůli tomu obětovali až příliš...třeba i sebe...
Ani nevím, co k tomu říct...
Nevím, nevím...anotace nemusí být někdy vůbec důležitá...
aspoň včera mi to tak přišlo
Víte, klaunů jsem se vždycky bála...
Další smuténková...protože jinak to v poslední době neumím. Snad někdy příště...
Rychle vepsané do klávesnice se smutky z rána.
Žiji pohodlně ve svém kabátě. Dokonale se mi přizpůsobil, nikdy mne nekouše, nezakrývá moje vnady a podřizuje se mým pohybům. Uvědomuji si, že ho mám na sobě, protože mne hřeje. Staré kabáty a staří přátelé jsou velmi podobní. (Hugo)