Nalezeno 140 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Zašprajclá ve strarých kolejích, dělám chyby....
Chtěla bych jej poslouchat, jak klouže po střechách a ťuká mi na okno...
Přichází voňavý podvčer města... ale i srdce.(zn. putujícího)
..pácháme sami na sobě...
Promiňte mi, zatvrzelí a věční optimisté, ale někdy mi netopýři krouží pod okny...
Tiše poslouchám noc a nemůžu spát... slyším zpívat život...
Krátký veršík na první stránce deníku..
... když zavrtá se do hlavy...
Krásné ráno, jehož sluncem je Naděje...
Mé nejmilovanější plyšové tygřici, co pro mě měla vždycky ta nejkrásnější nevyrčená slova, Valentýnce.
Hodně věcí bolí, a rány plné solí, tě skolí .......
Bláhově jsem myslela, že vzpomínky zavřu do květinové truhličky...
Rychlé a možná popletené...avšak náplast na srdce.
Už je ticho, ticho co protíná oblohu s posledním paprskem slunce. Poslouchám...
Co na tom, že ještě nekvetou sněženky, jaro může přijít i do srdce...
Jak se mi zdá mé denní bytí....
Děkuji všem, co mě učí .