Nalezeno 175 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Né vždy jsou věci jak se zdají, noci nový pohled otvírají
myšlenek...které stejně nikam nevedou
každý sem jednou dojde....na rozcestí,...
spíš pokud o poezii..... uvidíme zda se podařilo!
o kapkách ve všech možných podobách
pro tebe.... Vrahu mého bytí....
Klubko naivních nití, které jsem rozmotala. konečně a bezůtěšně...s hrůzostrašně temným poslaním. nevyslyšená halucinace-nepochopíte :(
snad jen...Děkuji, že jsi! A promiň, že to neumím dát znát....
krátký příběh, řekněte mi, kdo z vás se cítil nebo cítí stejně? snad pochopíte, že míra zoufalství je nesnesitelná a tak... jsem se vypsala, tím nejkrvavějším způsobem, neboť jsem psala krví svého srdce....
nezvěte si to jak chcete, já tomu říkám Láska
utopit se, každý to zkusil...a nikomus e to nepodařilo-doufám, protože jen s bolestí a v neštěstí doceníme radost a skutečné štěstí... tak si to užijde- po dešti vychází slunce. na vzpomínky-děkuji vám všem
o chaosu…. nebo váhy a jejich závaží?
něco o mé zmatené duši... otom, jak jsou věci nedokonalé, o tom, že pravá láska bolí... a nejen ona...
napsáno díky příteli Vikymu, k jeho velké nelibosti :))
o pozemské lásce a nadpozemských doufáních
znáte ten pocit, kdy se točíte na horské dráze, už toho máte dost, chcete vystoupit, ale jízda ještě nekončí??
snad jen, z ledu ohňem co stále hoří... a čeká, až spálí Tě na popel... abys cítil, co je bolest!