Nalezeno 105 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Vlastní city nás uzavírají před světem...
Chtělas vše? Čekalas víc? Dal jsem Tě celé své srdce a vše, co jsem měl, víc jsem nemohl...
Psáno, jak dotyčné známo jest, v době zcela patrné..
Proč člověk, který miluje a šťastný jest, bývá vždy následně raněn a prohlášen za nejhoršího? Nevím, ale až to zjistím, přestanu psát básně...
Parodie na žal? Nebo pravda?
Bár básniček vymyšlených pod lavicí ve stesku po ztracené lásce... Jsou zmatené, ale...
",,,,,, ,, ,,, ,,,,,,," Navždy...
Když tajně čekáte, až se Vám vrátí..Ale víte, že se tak nestane...
Tato báseň je od srdce a aby na papíře neztratila na váze, byla napsána krví...Tobě má lásko
Marné úsilí věnovat svůj život někomu, kdo vás nemiluje. Avšak já ho takový nechci...
Vzpomínka pouhá a v ní život
Vede nás naše srdce a touha, nikoli zdravý rozum...
Často mi v uších zní tóny o Tvé kráse..
V citech je skryta radost i zklamání, proč bereme si vždy něco jiného, než očekáváme...?
Proč jen tak daleko..
Mým bohatstvím je láska a když jsem občas bez ní, cítím se nicotný...
Šálila´s mé srdce tak dlouhou dobu? Pokud ne, chci vše vysvětlit..