Díla autora Hantec
Nalezeno 157 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Sami jsme přišly, sami zůstanem.
Krátká úvaha nad tím co nás všechny čeká. Ať již na světě nebo mimo svět.
Jedna krátká o moji malé Katalánce.
Když máte na ruce kompas, víte, přesně, kde je sever. Co když takový kompas potřebujete i jinde než na cestách?
I na brigádě se dá myslet co by kdyby. Lehce puštěné myšlenky mysleli o kousek dál. :-)
Spolupráce s vynikajicí autorkou Dev_lat
Tahle báseň není určená žádné konkrétní osobě. Beru to jako vzkaz síle, co nám srdce sbližuje a růžové brýle nasazuje.
Tahle báseň je o jedné mé spolužačce, je to hodně hezká dívka a přijde mi, že se trochu zdráhá. Zkrátka má něco svého kouzelného. Marti pro tebe.
Stává se, že i Bůh se rozpláče. Kdo ví, na co zrovna myslí?
Původně jsem jej chtěl poslat poštou a udělat z toho záležitost mezi mnou a jí. Jenže z toho vzešlo. Snad takhle se to dostane té dívce.
Když od vás odejde milá duše, nelze jen tak zapomenout.
Cesty do neznáma jsou nevyzpytatelné
Kdo ví, kam se jednou dostaneme a jaké zkušenosti získáme.
Všichni ji cítíme, málo kdo ji pojmenuje. Spor starý jak lidstvo samo, nikdo nerozhodne co stojí za to.
Myslím myslím až vymyslím.
Když se vás někdo zeptá, proč jsi smutný? Co mu odpovíte? Já tady se snažím dojít na to, co je to být smutný?
Co myslíte, je to pravda?
Minulost je za námi a je potřeba se dívat dopředu. Jen nesmíme zapomenout, kdo byl u toho s námi.
Každému se někdy stalo že jeho milá, přestala být milou. Co když je to někdy extrém? To je, pro takové extrémy.
Láska, mnoho otázek skrývá,...
Každý má v životě něco co ho vede. I já nejsem výjimka. Tady se z toho vypisuji.
Máte pocit prázdnoty, kdy uvažujete a zároveň jednáte? Kdy jste šťasten i smuten zároveň. Tak takhle to cítím já.