Básně autora genca
Nalezeno 282 záznamů. Zobrazuji 21-40.
No možná, že jsem po tomhle kdysi toužila... Dětská...
Upřímně se za ty výrazy a obsah stydím, ale jako výstraha naivním puberťačkám dobrý :D. Zřejmě jsem to seskládala ze špatných zkušeností všech holek co znám, i co neznám. A možná jsem to taky psala opilá. Docela to na to vypadá.
Zmatená. Tehdy bolela. Dětská. Jenže mě ona nechtěla.
Těžko říct, komu je určená. Až budeš plakat, tak si ji přečti - a bude určená tobě.
Rovnou se přiznávám,inspirovala mě jistá slečna,která tu psala báseň Lenka... Moc se mi líbila a tak píšu něco podobného pro mojí kamarádku.Slečně se omlouvám, je to její nápad, moje jsou jenom slova a věnování.
Básnička pro Míšu, mou vlastnici a nejlepší kamarádku. Mám tě moc ráda, vždycky jsem měla, vždycky mít budu.
Měla jsem ji radši než sebe samotnou... Ale ona mě uměla trápit nejvíc, ze všech lidí na tomto světě. Dětská. Závislá. Bolí...
Vysloveně květinová, pro mou zlatou paní profesorku, která mě asi přetrhne, jestli na to s tím tykáním přijde :D. Zdá se, že mi byla příliš milá na to, abych to dokázala dodržet i v básních... Ale proto, že je to přání všeho dobrého, nechám to tady.
Já byla docela dobrý závislák. Dětská.
Tak asi taková jsem já...
Tedy tehdy Vendetce a El...
To se tak stává... Mně bohužel na trénincích, i když je mám ráda, tak někdy to prostě nejde.
Jen taková pubertální úvaha, nic intelektuálního.
Poslední básnička pro prvního koně, kterého jsem kdy milovala. Nikdy nezapomenu.
Ale už se mi stýská jenom tak hezky. Mám Tě (ach, zase to tykání) moc moc ráda. Vždy budu mít.
Mohlo to tak být ;) a nemuselo, ale já si to takhle představuji...
Hm... Nechtěla jsem, aby se kvůli mě musela zlobit.
Stýskalo se mi. Dodnes vzpomínám!