Díla autora Hanuš
Nalezeno 271 záznamů. Zobrazuji 101-120.
When I enjoy being loved by you, My feelings are reflected in everything I do, In a complicated way. I´ve failed to take the strength you radiate, I am afraid of coming late, Of losing myself in many ways..
Brodíme se nocí dál, Teď padá z nebe jas, A mystérium kolem, Pluje tiše v nás. Takhle to má být, Cítím vnitřní klid, I před náhlým chladem, co tu vane
Text o lásce a tajemnu v nás i kolem nás, inspirovaný moji životní modlou a melodií, která ve mě neustále protéká
báseň nebo i text, psaný alternativně, z pohledu očí ze záhrobí..Ale třeba by to tak mohlo vážně být
a song text, inspired by the latest melody by Dave Gahan and something inexplicable from inside myself, constantly bursting out..
písňový text o temné dynamice traumatu a autonomního komplexu.
pomalý písňový text s existenciální tématikou lásky
Písňový text, o lásce, synchronicitě, síle nevědomí i neúspěšné terapii..
melancholický písňový text inspirovaný moji nekonečnou modlou.
O lásce a patologii, o tenké hranici k utrpení a duševní bolesti, ztrátě smyslu pro realiu, rozpadu osobnosti
O síle lásky i patalogie
Báseň o smrti, nicotě a proměně...
Dávný sen, Uprostřed noci, Nahý stojím, Ve sklepě, Zpřítomněn, Jako génius loci, Po pás se brodím ve vodě, V akváriu, Černé stíny, Voda kalná, Stoupá výš, Zvláštní čolek...
Lítám vysoko, Nechci klesat níž, Chci letět daleko, Na chvíli být ti blíž, Jsem totiž uragán, Ty moje slečna Bouře, Na holé pláni široko, je nám spolu dobře...
A klidně můžeme být, Vratkou bárkou na moři, Co někdy do útesů naráží, Nebo v objetí stát, U starých žlutých tramvají, Když déšť stéká dolů dlážděním....
Ticho se láme v půli němých vět
Věřím míň a míň, Teď víra ve mě narůstá, Když průrvou šedých mraků, Chladný slunce prosvítá, A vlny se lámou o skály, My dva tu stát zůstaly, Jenom Ty a Já, A chvíle záhadná....
O pohanské dívce, nejenom vytesané do kamene...
Chci tě mít, Uhranutou, Sám a pro sebe,Chci strhnout šaty tvý, Kousat do nebe, A nic tu nezbude, Ani kůrka chleba, Ani milodary od kostela, Takový jsem já, Když se díváš, Jak stoupám úplně nahoru...Pocit máš, že tu někdo zhasl....
To nemůžu být já, Neumím žít bez napětí, Chci v extázi skrýt, Pocit promarněný, Vždyť všechno pomijí, Jsme tu na chvíli, Ale možná Ty nebo Já, Začneme světu vzdorovat, Rozespalí a bosí, I když nás nikdo dál neprosí..
Když vnímám ladnou chůzi tvou a tvář, tak hrdě vztyčenou, pocit mám, že rozumím, proč půvab a nostalgii, máš zde souzenou.
Návštěvnost
