Díla autora Alex91
Nalezeno 23 záznamů. Zobrazuji 1-20.
takhle ja vidím to nase:)
trochu starsi vecicka...
nenávidím ho, za to co udělal..
obcas se clovek muze v nekterych vztazich citit dost svazane.. ocas to proste nevyjde.. obcas musite utict nekam pryc.. navzdy pryc..
některé povídky píše sám život... my jim vdechneme jen trochu fantazie..
zmatenost neni dobrý pocit...
tak jak jsem to cítila, tak jak jsem tě milovala, tak jak jsem netušila co jednou uděláš..
psala sem to v dobe kdy jsem mela pritele..je to rok a pul stary..a nic moc... v podstate jde o to ze kazdej zivot konci..jen pokazdy jinak..
zas o nějaký ten rok víc... zase o krok dál..
jedno ráno, jeden tábor.. jedna myšlenka
když jsem tě ještě miloval a byki mi tě líto kvůli idue
hmm.. tohle mě napadlo takhle jednou rano po veceru s jednim clovickem.. a jelikoz on v aute travi vetsinu casu tak jsme zvolila i takove prostredi...
malá úvaha mojí minulosti, ten názor stále trvá...
pro suknickare... myho mrnouska.. stenatko.. dokonalost..
zabíjíme bytosti uvnitř nás samotných abychom se zbavili pocitu, že právě ony jsou ty, co nám ubližují... přesto, že my si ubližujeme ve skutečnosti sami...
Když Vám do života vstoupí někdo, koho nechcete nechat jít. Ale víte, že držet ho nemůžete...
kdysi jsem někoho milovala, on ale nepřišel a já mezitím poznala někoho jiného, největší zlo v mém životě a s tím zlem jsem čekala dítě .. tři měsice po porodu jsem poznala někoho kdo nas miluje.. ale clovek z daleka bude vzdy v mem srdci..
zradila mě kamarádka a má první láska, proč to nehodit na papír?
pro mého mrňouse prostě jen tak pro lepší den
občas někomu ujede vlak a někdo na něj čeká jako na smrt...