Výběr autora Fidornik

Pár slov zapsaných do deníku už před několika krásnými zimami. Tuším, že to bylo v září...

---Noční tíseň---
Ta tíseň, která se mě zmocňuje vždy při pohledu do nitra černé oblohy plné dalekých studených hvězd. Je umocněna temně bělavý

Z kraje pod Vlhoštěm v době, kdy vrcholila tato nezasahující variace conquisty...

---Při Cestě---
Rozpraskaný asfalt staré silnice mezi sluncem rozpálenými lány mlčí, ale já jsem si jist, že něco chce povědět okolnímu kraji.

Jsou místa na zemi a jsou chvíle v čase...

---Poslední večer---
Za pískotu vagónů sám v náruči mraků,
při skřípění kol a os ohnivých ořů.
Bloudí snad duše má ve stinném fra

Jedněmi z nejlepších vypravěčů jsou řeky, říčky a potoky...

Jedněmi z nejlepších vypravěčů jsou řeky, říčky a potoky. Vypráví o osudech těch, co žili po staletí na jejich březích, o zlámaných loukotích formansk

To místo na severu je příliš vzdálené. Tamní oblaka nejsou oblaka zdejší...

---Vzpomínky na Darsský mys---
Vzývej větře bělou mlhy,
vzpínej plachet dálný stěh.
Do vln koléb slané luhy,
šumem moře p

Údolí Divoké Oslavy na přelomu ledna a února. Oproti létu je jakési nahé, šedavomatné, spící ale i břitké, vzdálené a panenské. - psáno na nočním Templštýně stejného dne

---Mrazivá Oslava---
V ledové objetí vábí tě šumem,
teskně tvář tmavne jí v šeravý stín.
Hukotem pod ledy, mrazivým umem,

Šedé mlhy podzimních rán, kdy slunce ne a ne vyjít. A to v kraji "sítě Úterských potoků s věží Gutštejna po boku"

---Blažejovský rybník toho rána, co nevyšlo Slunce---
Temně se odráží rybniční hladina,
temně tam leskne se skrz česel mříž.
V ml

Řeka všech krajin

--- Rezavá řeka ---
Rozuměj Jizero žádosti dnové,
probdi ty bezesné šepoty luk.
Kyselých smrčin kroj v mlhách jak snové,
v

Trochu hrubší zvukomalba, hrubá jako samy skály...

---Babí léto na Drábovně---
Halí rzivý kapraď v háji,
vlhkost šedi skalních ker.
Borůvčí chuť něžných bájí,
sladí v kysel

Kraj Dlouhých rybníků

---Mrlinská tabule---
Kde kostelů věží klín v modrou báň vráží,
co zklesala bílá stráň v rybniční břeh.
Tetelíc suchý vzduch hled

Jedna krátká ranní bouřka v tom šedém kraji kamenných sluncí.

---Bořeň okamžik po ranní bouřce---
V dáli vlhka páry plynou,
šeď svou vrchol skrývá.
Hrom za hromem v dešti věčna,
ozvě

Klesání k bílé rokli Sluneční plání

---K ostrovu Cres---
Třpytí se v hladině polední slunce,
a vítr v ráhnoví plachetnic kvílí.
Všechny snad světové vzduch váží unce

Z čarovné krajiny jižního Braniborska...

---Sobolí tajgou---
Vyprahlou stepí se mé kroky nesly,
kde střídal suchý bor krajiny tón.
Doba kdy poslední slunce švy hlesly,

Jeden z dalších překrásných dolů kraje krystalické břidlice.

--Barvy Žernovnického dolu--
Pod blankytem nebes v churavé hnědi,
ztrácí se cesta má v břidličné šedi.
Pohled v díl zacloní slunc

Jedna z těch starších. Uvádím ji v téměř původním znění.

---Hradby stínů---
Pocit té moci rád bych znal,
když pozdní slunko září vlaje.
A vítr beránky nebeské hnal,
chuť dálek n

Vzpomínky na časy, co se už nevrátí.

---Zašlé časy táborových ohňů---
Noci snad kdys temné byly,
sic kroky mé nes dál svit hvězd.
Hvězd co příběh svůj si žily,

Čtvrtá hodina ranní odbila a pomalu se blíží další den. V tuto hodinu, vždy jen nakrátko, je bytí jako sen.

---Před kuropěním---
V korunách stín noci tkví,
když můra bloudí krajem.
Nočních chvil mrak v obzor dlí,
a vítr nesen vlah

Tři kratší veršované, psané na koleni jen tak pro radost. Dál neupravované...

-Obzory-
Obzory modré, žel k očím jsou plaché,
něco si šeptají, však ne pro tvé uši.
Věk skor němé jsou, oparem zastřené,

Z míst, mému srdci nejbližších, jednoho přenádherného podzimního dne, plného mimořádných barev, na které se nezapomíná.

---Podzimní soutěsky Křinice---
Sta torzí šedých větrem kvílí,
kryjí v rokli slunce zář.
V mrazu stínu mrzne býlí,
mimo st

Z bosých dnů v osamění po písečných plážích Fischlandu a Darßu, kde jen moře na straně jedné a hvozdy na dunách na straně druhé mi byly společníky. Směrem k straně půlnoční jsem kráčel, a stejně tak i v zádech k straně polední, se táhl jen plochý obzor.

---Příboj Darských pláží---
Neútěšně příboj sráží,
zlatých písků šírý břeh.
Čeří stálost Darsských pláží,
jak by vítr vzpí