Básně autora Dilla
Nalezeno 140 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Je to ode mě malý podvod, tuto báseň jsem nepsala já, ale je tak nádherná( nebo alespoň ke mě mluví..), že se o ní musím podělit...
Sine amore nihil. Bez lásky není nic.
A opět to není báseň z mé dílny, avšak něčím hodně promlouvá...
Co je štěstí? Muška jenom zlatá...
"Ostatně poezií je vinna láska...!" ( Jaroslav Seifert)
Báseň stará, uložená v zaprášeném šuplíčku se spoustou dalších krásných vzpomínek.
Kratičká vzpomínka na bukvicové tance...
... cítit štiplavý mráz, jak kreslí mi na tvář, a stoupat pořád výš, zapomenout na Modrou planetu...
Tvoje oči, ve kterých jsem se utápěla...
..ta má je jako stará vesnická půda. Spousta zaprášených myšlenek a rozbitých kolen, když člověk upadl, spousta hvězd a včeliček, které člověk dostal, když potkal lásku, a ...
Ať je v nás, či v nebi uzamčená, je krásná, miluj ji...
Jedna archivní, vzpomínková, letní... Nepřestanu nikdy obdivovat, jak se v každém z nás ukrývá vnitřní svět plný pokladů.
Někdy odejde milovaný člověk do nenávratna,za noci a bez rozloučení, a po něm zbyde "ten druhý" snad trochu truchlící....
Pro všechny anděli, kteří mi tolik dávají, vy to víte.... děkuji.
Když už je i ta láska málo...
Nikdy nepřestaňme doufat, světlo je kolem nás...
Věnováno jedné skvělé bytosti, Badye, snad to pochopíš...