Návštěvnost
Díla autora grázlík
Nalezeno 321 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Až den se s nocí sejde a měsíc nebem propluje nesměle, na Tebe lásko vzpomenu si, stále Tě kousek ve mě je.. Jsou to však jen mé sny a přání vždyť vím, že nemůžu chtít více, polibek tajně posílám Ti a dál se koukám do měsíce..
8 pismenek foukám Ti do ouška, na tváře, do vlasů, na tělo, hruď, život je barevný jak křídla papouška, jak tisíc na sebe složených duh.
Píšu Ti rýmy na horkou kůži, písmenka skáčou po řádku, umažu houbou malý kousek a pak to bude v pořádku.
Zas daruji Ti vzpomínku, na památku a do vínku, zas daruji Ti vzpomínku, pro sluncem lesklé dny. Aby, až někdy budeš sám a nevyjde Ti žádný plán, vzpomněl si jak si plápolal, pro naše sladké sny.
Ráno ve spěchu polibek posílám, čas běží a autobus stojí na zastávce a venku sněží, zvuk hodin nevnímám, do ticha křičím: "lásko vrať se".
Zdál se mi v noci krásný sen, byla jsem Tvoje celá jen.
vzpomínky jsou potvory, přicházej a duší rozbolí
Tam do dálky za Tebou, letí slova moje, tam do dálky za tebou, přeju si být Tvoje.
Láskou opitá, stěstím zalitá, prázdná i plná, Tvá ústa němá..
Hřeješ jak teplá šála na krku a na dlaních jako rukavice palíš, krásné je, když jsi někde tu, chladnější, když se dál vzdalíš.
Mám Tě v mysli, tak mi písni, jen tři tečky, písmen pár, už se teším až se sejdem, celého Tě rozmačkám.
Možná víš nebo trochu tušíš, jsi má touha, jsi můj chtíč, když mi sebe půjčíš.
Pro pár hezkých chvil a fůru okamžiků, stojí za to žít i se spoustou otazníků.
Byl si mi vším jen malou chvilku, pomohl si mi nahoru, teď se však musím zas sama probrat a jíti zpátky k vrcholu. Budu loukou, budu mořem, budu kouskem naděje, Ty budeš mou motivací a srdce to ohřeje.
Jak málo stačí ke štěstí, jen dotyk dlaně Tvojí, škoda, že s Tebou dnes být už nemůžu a stěží nás teď víc než přátelství spojí.
City se na tisíc kousků rozsypaly a ze zbytků myšlenky si cosi poskládaly, scházíš mi a přeju si tě tady, však nemůžem se mít, být spolu dohromady.
Sním o lásce a o nás dvou..., myšlenky a vzpomínky se ve mně rvou, já přeju si s Tebou lásko má být a né o tom pořád jen snít.
Jsi jak slunce, jsi jak vánek, co mi vchází do spánku, to když spolu usínáme zapletení v copánku.
Přišlo to pozdě, zmateně a nečekaně, city zbouřily se v srdci, teď snažím se to překonat, však je to hloupý pocit.
Stačí mi lásko celkem málo, když usměješ se na mě ráno, Tvůj pohled z očí do očí, vše hezké ve mně roztočí.