Návštěvnost
Díla autora grázlík
Nalezeno 321 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Zkroušený jsou mé pocity, teď když tu lásko nejsi Ty, neboj já nepláču to jenom slova, hrají si s písmenky dokola znova. Slzy mé neuvidíš a stesku neupiješ, jsi pořád ve mně schován a tajně v srdci žiješ.
Tluče, tluče, tluče, tluče, stále jenom pro Tebe, ukrývám ho ve své ruce a shovávám za sebe. Až zas jednou přijdeš k nám, celé Ti ho lásko dám.
Dobíjíš mě, jak baterie a hřeješ jako horká láva, jsi slunce, které ve mně žije, paprsek s kterým ráno vstávám.
Jsi moje slunce, jsi můj stín, vrať se prosím v pořádku, ať zas slova na řádku, mají správný rým.
Kde Tě mám dnes přesně vím, těším se až Tě uvidím, mé srdce stokrát povyskočí až podíváš se do mých očí.
Dneska nejít spát, zítra nemuset vstávat a najít ve Tvé duši řád, kdo bere a má dávat. A vyletět až ke mrákům o jedné jasné noci a najít zemi zázraků a zůstat ve Tvé moci.
Čekám tu na Tebe a to jsi pryč jen chvilinku, pár dní a zítřek prázdný už na dveře ťuká, chci darovat Ti tu nejkrásnější vzpomínku a s ní v duchu hladí Tě má ruka..
Díky Ti patří za lásku i city, i za slova co bolela, pravda je někdy krutá, však srdce moje se s tím nějak popere, po lásce zbyde nám vzpomínka dutá a v srdci navždy naděje.
Čtu pohádku Ti před spaním, posloucháš, ale nevnímáš, pocitů smutku, se možná nezbavím, že s jinou doma usínáš. Já chtěla bych Tě zase moc, pohladit, obejmout, ty starý rány zahladit láskou Tvou nádhernou.
Kdyby si věděl, jak je mi dobře, když jsi pryč a v dáli, kdyby si věděl, jak je mi dobře, bez vzpomínek na chvíle, když jsme se smáli. Když v dálce si, jen potají, vzpomenu si co děláš asi, když v dálce si, jen potají, vzpomenu si na ty hezký časy.
Znám Tě již delší dobu, nikdy jsme nebyli tak sami spolu, tak blízko všemu a zároveň si tak vzdálení, něco mě šimrá u srdíčka a možná je to znamení, že zase miluju, ač nevím co Ty, že zase budu mít barevný sny.
Mačkáš mě, jak list z kalendáře, co skončil službu v neděli, zmitám se, jak to zákon káže a končím ve Tvé posteli.
Možná sis myslel, že mě předěláš nebo o kousek mě změníš, stěží s tím lásko něco naděláš, co bylo včera dnes už není. Zas budou kytky kvést, zelenat se tráva a ptákům bude do zpěvu, nechme čas plynout, já mám Tě ráda a toužím po Tvém úsměvu.
Pár dní ještě bez pohledů Tvých očí, pár dní ještě bez Tvých úsměvů, těším se, jak nejvíc můžu, tak jak to nejvíc dovedu.
Zas jedna snová přec kousek pravdy skrývá, že moc Tě miluju, chci být jen Tvoje milá, malá, hodná a jakou si mě budeš přát, až jednou přijdeš a budeš mě mít rád.
Bylo to hezký, ale život dál běží, díky žes zazvonil u mých dveří.
Jsou chvíle co nevrátíme a minuty, kterých možná budem někdy litovat, však mám Tě ráda Ty to víš, tak nač svědomí zpytovat. Někdy to život pěkně zamotá, srdce nám zmate a letí dál, co je mu potom, že zbývá jen samota, on je tu vládce, hlavní král.
Svěřil se mi jeden kamarád, spíš naznačil mi ve zkratkách, nebylo těžký pochopit, kam zašel jeho blahobyt a věčně bezstarostná tvář.Teď slzy z tváře stírá jako malý kluk a udělal by všechno jinak, však pozdě po bitvě natahovat luk a roztahovat širák.
Jestli jsme se měli znovu potkat, tak jsme se neměli minout..
Zbylo pár hezkých okamžiků, vzpomínek plná hlava, srdce je smutné v světě hříchů a za Tebou chci padat. Kde jsi má lásko, proč bez Tebe jsem smutná, proč ukázal jsi mi tam v dáli, jak sladce láska chutná?