Návštěvnost
Díla autora grázlík
Nalezeno 321 záznamů. Zobrazuji 81-100.
Smutek se do duše vkrádá, odcházíš a já šeptala bych jak moc mám Tě ráda, však nepatří mi srdce Tvoje a jiná bude Ti mávat vstoje.
Srdce si postesklo, snad jenom na chvíli, možná ho zachrání jen křídla motýlí.
někdy je snad lepší nemilovat
Do ubrousku jen pár kousků sladkých pusinek, k tomu kousek makaronku a Tvůj horky dech.
Za úsměv a pohled Tvých očí všecko bych dala, však pozdě jsem lásko zjistila, jak moc o Tebe bych stála, ty jiné srdce miluješ a já se snažím zapomenout trochu, však srdce mé je nemilosrdné a Ty v něm zabýráš moc velkou plochu..
Natrhala jsem kopretiny a dala si je do vázy, byly pro moje srdce smutné, ať už mu nikdy nescházíš. Natrhala jsem petrklíče a dala Ti si je na stolek, jsou pro mé srdce, když je smutné a bys mu lásko zase řekl.
Dnes je mi dobře, neptej se čím to je, stejně bych možná Ti neřekla nic, máme své vlastní názory - postoje a dál není už vlastně co na to říct.
Až ráno do nového dne se vzbudíš, až probudí Tě nový den, chci být jen Tvou, Ty budeš mojim a řekni, že to není sen..
Slož ze vzpomínek skládanku a nebo o nás vylušti hádanku a na otázku proč najdi řešení, který to, že jsi pryč v blízkost promění.
Včerejšek za zítřek vyměním a zítřek za včerejšek a v cokoliv se proměním jen pro tvé lásky kousek. Však marnost nad marnost mi svojí píseň zpívá, milovala jsem Tě a teď zas ráda má Tě jiná..
Naplň mě láskou po okraj, tak jako džbánek medem, pevně mě drž a taky braň, jen spolu všechno svedem. Naplň mě láskou dám Ti svou, tak jako růže poupátku, naplň mě láskou dám Ti svou a večer přečtu pohádku.
pro Karla Svobodu
Bez pastelek, bez vodovek, bez palety, bez monterek, prostě si Tě maluju - možná Tě pořád miluju. Asi jsem zaváhala, kdo ví - to nám jen život poví, až nakonec s ním propluju.
Uhaste lásku, utřete slzy, zkroťte mé touhy a vášně, neumím to jinak než říkat slovy, jinak než milovat vážně.
Mezi pískem, mezi mraky, svědkem bylo moře taky..
Překonat bývá to těžký, však sílu najít musíme, jednou vše máme a jednou vše ztrácíme. Však není čas se zastavit a dlouho pro lásku plakat, je třeba cíle nastavit a na životě makat. Běž si, držet Tě nebudu, jdu dál bez Tebe, vstříc svýmu osudu.
Snad jen pro těch pár okamžiků, zbylo teď spousta otazníků a duše pláče steskem, po tom všem našem hezkém.
Tak jsme se zase pohádali, jo kdybyste nás znali, je to tu jako v průvanu. Tak jsme se zase pohádali, jo kdybyste nás znali, já přesto zase povstanu.
Dnes probudil mě lásko déšť, paprsek slunce z povzdálí, polechtal Tvou tvář opálenou s vůni od malin.
Tak zase jedno snový přání, co nesplní se svítáním, jen přidá se na hromádku nesplněný, změň nebo něco udělej, s tím co změnitelné není.