Díla autora Dilla
Nalezeno 151 záznamů. Zobrazuji 81-100.
Krásné ráno, jehož sluncem je Naděje...
Mé nejmilovanější plyšové tygřici, co pro mě měla vždycky ta nejkrásnější nevyrčená slova, Valentýnce.
Bláhově jsem myslela, že vzpomínky zavřu do květinové truhličky...
Rychlé a možná popletené...avšak náplast na srdce.
Už je ticho, ticho co protíná oblohu s posledním paprskem slunce. Poslouchám...
Hodně věcí bolí, a rány plné solí, tě skolí .......
Co na tom, že ještě nekvetou sněženky, jaro může přijít i do srdce...
Jak se mi zdá mé denní bytí....
Prý všechny cesty vedou do Říma, přeji si jediné, ukaž mi tu mou...
Děkuji všem, co mě učí .
Člověk jde životem jako po dlouhé cestě. A pak, jednou, dojde na rozcestí a neví kam jít dál.... Promiň, že jsem tě nechala jít dál a odbočila. Nešlo to jinak.
... cítím jí v jarním rozechvění a když ji zahlédnu, usmívám se a kradu... kousek té krásky-lásky do svého srdce...
...a vy všichni, že svým černým puntíkem dělám Pánubohu nahoře zas o trochu víc tmy...
Věnováno jedné holce, věnováno jedné chvíle, které asi každý lituje,pro kterou si rve vlasy...
Čtyři odvěké síly...
Věřícím i nevěřícím.... milujícím i nemilujícím, každému, k Velkému Pátku.
..nepsala bych znova a znova o vyšeptalých vzpomínkách.. kdybych to nebyla já..