Básně autora Fidornik
Nalezeno 40 záznamů. Zobrazuji 1-20.
aneb Ptačí přistěhovalec. Ve stovkách okupují přízračně stříbřité stromy ve spilitovém kaňonu Berounky těsně pod Plzeňskou pánví. Když se zvedají z větví nebo hnědé hladiny, jako kdyby se hnal uragán. Ďábelsky temné křivky pak mizí blížícím se soumrakem.
Takové obyčejné veršíky z neobyčejného místa... třeba si v tom někdo něco najde :)
Není hněv, není obžaloba, nejsou ani výkřiky. Zbyl jen tichý žal a přijetí bez útěchy a bez vykoupení... není vítězů, zde jsou jen poražení...
Jsou místa na zemi a jsou chvíle v čase...
Jedněmi z nejlepších vypravěčů jsou řeky, říčky a potoky...
---Vzpomínky na Darsský mys---
To místo na severu je příliš vzdálené. Tamní oblaka nejsou oblaka zdejší...
Údolí Divoké Oslavy na přelomu ledna a února. Oproti létu je jakési nahé, šedavomatné, spící ale i břitké, vzdálené a panenské. - psáno na nočním Templštýně stejného dne
---Blažejovský rybník toho rána, co nevyšlo Slunce---
Šedé mlhy podzimních rán, kdy slunce ne a ne vyjít. A to v kraji "sítě Úterských potoků s věží Gutštejna po boku"
Zapomenutý kraj mordýřských rybníků, ohnivých kuněk a jedné bodlákové louky za větrného dne v předvečer podzimu.
Trochu melancholický povzdech nad rychle mizejícími pocity v krajině, které mi ještě jako úplně malému bylo dopřáno zažít, ale už tehdy byly dosti vzácné. Tehdy je s sebou nesly poslední z prababiček a poslední z posledních cest, skrytých před světem...
Řeka všech krajin
Trochu hrubší zvukomalba, hrubá jako samy skály...
Kraj Dlouhých rybníků
---Bořeň okamžik po ranní bouřce---
Jedna krátká ranní bouřka v tom šedém kraji kamenných sluncí.
Klesání k bílé rokli Sluneční plání
Kouzelné polje Dinárských hor Velebitského Záhoří v Malé Kapele.
Vše má své barvy...
Jeden ze slavných větrů nejen Jadranu...
Divoké pláně Sprévského lesa
