Návštěvnost
Básně autora Denael
Nalezeno 334 záznamů. Zobrazuji 301-320.
...možná až příliš zmatené, možná to někomu z vás něco řekne, možná ne... někdy je prostě všechno plné možná, proto nezbývá než se rozhodnout...
... dnes jsem na ta slova narazila a jakobych ani nevěděla, že jsem je psala...ale po přečtení jsem si opět vybavila tu noc, pohled z okna a to jak se zvedám pro tužku a nechávám slova plynout...
http://www.youtube.com/watch?v=lrspFnwMehc ... jediná slova, která z té písně dokážu vnímat od té doby, co jsi mi ji poslal jsou... "save me"
...Vím, že se nerýmuje a vlastně to asi ani není báseň, možná nic, co by dávalo smysl...Ale právě o tom to někdy je, nebo ne? Všechno, co nedává smysl, je vlastně ta nejjednodušší věc, která kdy mohla existovat...
...třeba jednou... :)
...jednou to určitě zapadne do sebe a ozubená kolečka znovu budou šlapat, jak mají... alespoň pořád doufám a věřím...
... strom, list, louka, já a čtyři věty... bloudící v Zemi ničeho...
...budu sama ještě stát u lampy světel a čekat na Tvé kroky?...
... touha dostat se z kolotoče ven ...
Asi už jste taky někdy stáli u zrcadla a došlo vám, že to čím/ten kým jste kdysi byli už dávno není nebo jste stáli a dívali se do očí někomu, koho neznáte...
Když večer zahalil sněhem smutek, všude byla jen bílá tma, jen světelné záře z města svítily k myšlenkám a přidávaly zláštnost okamžikům.
Vše, co mělo smysl, ve snu zmizelo a zůstal jen prach... Proč ve skutečnosti by to tak být mělo? Nevím, snad nepřijde mých nadějí krach...
Hlubiny volají, pád dolů čeká... Hlasy tiše zamítají, cesta je ještě daleká...
... a prosba o její návrat zpět ...
Ve 4 ráno sedím s propiskou v ruce... A vzpomínám na krásu zimy, krásu večera, ve sněhu :)...
...po cestě vlakem, tehdy v prosinci, vznikly v mé hlavě tyto řádky... až teď jsem na ně napsané znovu narazila...