Návštěvnost
Povídky autora šerý
Nalezeno 33 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Jo! Zkrátka na to mám. Ženský po mě šílí a Casanova se obrací závistí v hrobě. Umím snad všechno! Vrhám se teď na literaturu... zanedlouho převálcuju i Viewegha.
Naši osobní strážcové jsou pedanti na svojí anonymitu. Prý i své stíny okolo sebe zametají. Pro jistotu!
Už jste se někdy chtěli zastřelit? Tedy, nic moc. To mi věřte! A jen se nedělejte. Skoro každý v životě uvažoval, kdyby někdy, tak jakým způsobem? Já osobně bych kdysi volil smrt, hned po milostném aktu s O. Muttiovou. Byl jsem snílek, no.
Také si potrpíte na předsevzetí. Tak ano, ale také je konečně naplňujme! Zubatá koná a neslibuje.
Někdo má život k prožitku a někomu osud naloží na bedra kříž, jak k cestě na návrší Golgoty. Jsou lidé, kteří mají v paměti kořínky a z povzdálí jsou němými svědky jejich milníků života. Nuže, zaposlouchejme se...
Štěstí přichází za jitra a má rádo kakao
Vážení Modráskové, poletující zde na literárním palouku. Mnoho pohody v Novém roce* Ano, pohoda úplně postačí, protože je v ní obsaženo vše pro dobře prožitý život. K tomu ať Vám pomáhá úsměv, nezlomná víra i tato povídka.*
Najít si v dnešní době partnera/ku, je stále složitějším. Ale kolem nás občas křepčí obtisky stínů, tak nejsme na to jen sami. Ale kdo by věčně naslouchal starostlivým a neúnavným radilům?
Definice pojmu "být šťastný" je v civilizované Evropě daná. A v Africe? Narodit se v Čadu znamená, že matka oblékne novorozeně do tmavé pleti. Otec syna naučí lovit a děd staré kmenové písně. Viděl jsem jak domorodci tančí u ohně. Byly kupodivu šťastní! …
Každý k něčemu v životě vzhlíží. Ale tristním je pro starého člověka, nekonečně vzhlížet z postele do stropu. Jak pojednou pustá bílá stránka života, kde jen titulkem zbylo jediné slovo "Prázdnota."
B. Hrabal a jeho pábitelský svět mně často bavil a fascinoval. Každé město a ves vždy měla i má své moudré blázny a podivínské postavičky. Zdejší prezentované povídce "žije" jedna obdobná - tragikomická. Ale i takový byl například, Hrabalův "Automat Svět"
V oblibě jsou dnes zvířecí miláčkové. Vezměte si lupu! Při troše píle a představivosti, jistě toho mého udrbaného miláčka, mezi řádky povídky na monitoru uvidíte. (Z volného cyklu "Trapárny.")
Cestou dívčí myslí. Míti vedle sebe charizmatický a sebevědomí vzor, který "se vždy vyzná" může být inspirující. Ale...
Povídka není určena pro literární fast food. Je o pozoruhodném osudu člověka, usilovně plujícího proti proudu života.
Miluji Ženy! Nikdo nevlastní jako ony, tolik mateřské lásky a empatie. Je ale také pravdou, že stejnou měrou dokáží vlastnit zlo a z duše nenávidět. Stalo se a snad pochopíte. Kvůli Petrovi... nemohu jinak.
Byl jsem s publikováním na pochybách. Ale nakonec jsem usoudil, že mám dluh se s předsedou spolku "Geist aus Teplitz" J. Drbotou, důstojně literárně rozloučit. Jistě z jeho génia by měl Jára Cimrman radost. Čest jeho památce!
Znáte ten zázrak, Sibirikum Barbatum Nanum? Že ne! Tak hlavně jej předem nezpochybňujte, neváhejte a nakupujte. Stoprocentně "totální" kvalita. (Část z volného cyklu "Trapárny.")
Když už Pepina, ještě jednu vydrbala...
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Jsme ve své třídě světová vědecká extra třída! Ale i chybička se lidsky vloudí... což nám potvrdil i duch samotného Einsteina. Ale štourala to sakra potěší! Předposlední referát volného cyklu "Tep Malé Paříže."
Žena, která mi vše vycvrlikala
Věřím že pro čtenáře nebude zdejší povídka brána jako kontraverzní, ale zamyšlený pohled na lidský úděl. Zcela není mým záměrem se někoho dotknout či urazit. Povídka má dvě roviny, které se účelově propojují.