Výběr autora Bieryk

předposlední kapitola příběhu

Duše Máhe se odlepila od těla. Dříve jsem takové věci nedokázal vidět. Pohled tygra mi vidění někam posunul. Zpanikařil jsem a zatřásl její rukou.

příběh pokračuje

Znovu jsem stopoval. Ne však zvíře, jak bylo u mě obvyklé, ale člověka. Znovu Máhe. Teď to však nebylo směrem k Bačunu, ale pryč od něj. Sám bych se p

ukázka 11 kapitoly

... Mezi osikami stála voda a ty šedavé kmeny zrcadlila zpátky. Pruhy bílé a šedé. Vor mezi nimi téměř neplul. Vpředu se zářil fialovou nějaký malý k

příběh pokračuje

Máhe probralo houpání. Visela, přehozená přes záda nějakého bojovníka. Nesli ji někam pryč. Obklopovali ji cizí lovci. Pokusila se vymrštit se, ale ne

příběh pokračuje

Nerada odcházela Máhe od muže a hlavně dítěte z lesa Bačun. Tolik věcí tam bylo ještě k prozkoumání. Vzpomínala především na Ítešu, která pro ni byla

Příběh pokračuje...

8

Ítešu mi nedokázala říct, jak dlouho na té plošině zůstane. Pochopil jsem, že si nepřeje být rušena.
- Naber sílu, abys mohl nosit

příběh o tygrech pokračuje...

7

Ležel jsem na skále, jak mě Ítešu zanechala. Po obloze pluly hvězdy. Zajímalo mě kam? Potom moje obavy všechny hvězdy zatměly. Hla

Dotknout se tygra — Kapitola 6 Dlouhou dobu jsem nevěděl, kolik z toho se mi jen zdá. Tygr mě uchopil do tlamy, jako bych byl malé dítě a přeskákal s

Dotknout se tygra — Kapitola 5
Tygr mi ukradl dítě! Pulsovalo mi hlavou a ta hrozila se roztrhnout.

Venku se rozhořely ohně a všichn

Být znovu s Máhe mě omámilo, ale setkání s tygrem mnou otřáslo. Nejen jeho skok mně za krk, ale i malá, podružná zpráva, že tahle obří bestie se

pokračování

2/14

Setmělo se. Odraz našeho ohně sem nepronikal. Nebo je bez ohně a zas leží někde na sněhu? Cukalo ve mně ji zachraňovat. Ať si tam umře

Někdy se člověk obyčejnou toulkou zaplete mezi síly, ke kterým by se jinak nikdy ani nepřiblížil. Mohou ho pozvednout stejně jako zničit. Za zdánlivě prostými cestami se skrývá víc – a hrdina se ocitá ve světě tygrů a záhybů jejich mysli.

Kapitola 1/14

Nerad jsem šplhal tak vysoko, ale už jsem tři dny nejedl a ta horská koza za to stála. Navíc nemohla utíkat rychle, patrně

Anotace Za vším běžným, fyzickým, pozemským jsou síly, které nevidíme, ale můžeme se je učit chápat. Tak tomu bylo už u prvních lidí – a opakuje se to v každé generaci až k nám. Potom ztráta, smrt a bolest nejsou obyčejné, ale mohou naše chápání posunout

V mé původní vesnici jsem žila ve velmi přísné rodině. Kmenový šaman tam všecko zakazoval. Poslední záminku s bobulemi jsem nepochopila vůbec. Sebrala

Vůbec si neuvědomujeme, jak silně nás pravěk ovlivňuje. Jak proudí skrze nás každým nádechem. Možná máme rádi svého pejska a svůj běžný život a k síle pradávna, která tohle všechno formovala, ani nepohledneme. Teď máme tu šanci.

(Úvodní povídka ukazující, proč připomínám pravěk i dnes)

Z hlubin vesmíru na tebe hledí Zrod. Nenatahuje se k tobě, není dravý. Čeká. Pro

Před 40 000 lety na Sinajském poloostrově vede kmen pouští stará šamanka s červeným provazem a vizí Měsíčního vlka. Její kouzla chrání lidi před smrtí, ale také je nutí rozhodnout, zda přijmou dědictví cizího přízraku.

Moje babička nosila červený provaz. Nevím, jak ho obarvila, ale když jsme procházeli červenou zemí, udělala si z hlíny několik korálů a zavěsila je na

Někdy člověk přes všetky těžkosti a trable, které prožívá, zapomíná vnímat, že něco je za ním, na pozadí, co ho chrání, táhne dál, bojuje za něj, podpírá ho. To je dobré si připomínat a nezapomínat na to.

Možná lev mou duši neuzdravil, ale ochránil každou její část. Často jsem vídala jeho tlapy se míhat. Drápy mu smrděly zbytky mršin. Proč mě to zvíře m

I nehezká dívka může být darem. Ovšem lidé s předsudky mohou mít smůlu.

Šereda

Prý jsem šeredná. V mé vesnici pro to našli více slov. Možná proto, aby to bolelo. Bavilo je to. Babička mě však vzala do prales