Díla autora Turmalina
Nalezeno 114 záznamů. Zobrazuji 81-100.
Peace, love , empathy.
Proti proudu řeky.
Hazard mám v povaze, život je má hra. Dej mi tu nejhorší kartu a já tu hru vyhraju.
Ty jsi takhle šťastný a mým úkolem je dostat tě ze svého srdce.Nemám na výběr.Naše blízkost je společensky nemožná.
PROSÍCÍ OČI VIDĚLY PŘÍLIŠ MNOHO
Poslední dobou na mě padají chmurný nálady, možná lituju najdějí, která jsem promrhala. Nechala jsem ho odejít... A ani nezjistila jaký by to bylo. No jo, moje chyba. Zaváhala jsem.
Jen čas všechno ukáže v pravém světle, čas je pravda, odpověď, odhalení, nahota.
Mnoooo =)))
Skončilo to špatně a nechals mě v tom samotnou.Neobtěžuješ se cokoliv povědět.. Teď chci, abys mi to řekl.Potřebuji to vědět, abych tě mohla opustit, aby mi to celý dalo smysl.Nezodpovězené otázky.Řekni mi..
myšlenka, vzkaz... úvaha... vše, co jsem pochopila, jak chci , aby žil, abychom byli všichni šťastní.=))))))
Tuto báseň jsem napsala ve svých 12 letech neboli také jinak v 7.třídě a dala by se označit jako moje první "publikovatelná", která má trošku hlavu a patu. Posuďte sami.
Jak zbabělé se schovat.Ale jako bych neměla na výběr.. Díky svému neuvážlivému jednání v minulosti.
Já tady odpočítávám kolikátý už je to měsíc a on ani neví, že jsou to dneska tři.Jsem moc ráda, že se to stalo.Přes naprosto všechno.
Jen ten, kdo způsobí boles, ji může vzít zpět. Pomoz mi, pronásleduju tě. A nemusí to tak být. Jenže Ty jsi ten klíč. Nevidíš?
Tohle je dílko...taková zpětná vazba ke starým křívdám řekla bych. Čas kvapí, rány se nehojí... znáte to. Je to ten nejsmutnější a opravdu věčný pláč v mém srdci, který si po zbytek života budu v sobě jen tak nosit.
Otupil mě pocit nesmyslnosti sebe samé, znejistil jsi mě,že jsi se odvrátil.
Když zírám do ztracena a řvu do sebe, chybí mi tvůj úsměv.