Návštěvnost
Díla autora Hanuš
Nalezeno 248 záznamů. Zobrazuji 41-60.
I need to hold your hand, I want to think of a sacred plan
Jako sochy v zámeckém parku, jdeme k sobě blíž při letním vánku,to milosrdná je tma na sváteho Jana je krásná a čarovná. Já ten mučedník citů a ty slepé rameno touhy, bez kterých dějiny lásky zůstanou prázdný a hloupý...
Možná, že víc věřím, na nekonečno z proudu vteřin, máš mě dál ve své moci, žár slunce pod kůži se vrací
Can´t you see? Vivien? I am walking lonely in the rain, I just can´t believe that all is in vain
I was fortunate to find the light, Shining so brightly, I got burnt inside
Ta skvrna. Dnes má sice jinou podobu,ale je na stejném místě. V horním rohu místnosti něco pulzuje. Téměř nehybné proužky vody vdechují zrnité omítce život. Pomalu se proplétají.Jsou jako dva hadi, co chtějí spolu tančit a zároveň požírat....
Ať srdce mé bije jako zvon, a svěží vítr z hor mě žene dál, víš, tam kde se řeka do moří vlévá, tam kde se tančí a roste vinná réva, tam žít já věčně budu dál
Déšť,na zázrak se mnou věř, Déšť,v jednom rytmu je náš tep, Déšť, bere nám ze rtů dech
Noc, vítr, déšť, proč láska dál nechce kvést? a motýl co bloudí v záclonách jsem prý já v různých proměnách
S tebou jsem, a ten půvab křídel plameňáků, špatné chvíle co zebou, dám do sejfů a pevných zámků
Křehký sen labutím,100x jsem vyprávěl, možná o první vrásky své, já tajně malý strach měl, teď o jara do zimy, stále vedle sebe tě mám, na perutích lásky do výšek, s tebou rád odlétám.
Na dostřel tětiv bílých luků, zásahem střel, otáčím se kolem Tvých boků
Planoucí rty vlčích máků, co ochutnat chtěly víc, v bouři za soumraku, Než blesk náhle sjel, Do rozkoší dvou těl, Podej mi ruku, Dál se nechci bát, Tu sílu vjemů s tebou, Zkouším prožívat, Když věčný čas tak rychle plyne, Cítím, že ta noc..
Od starostí na čele tvém je malá rýha a já z ní věštím, co všechno chceš mi říct, v těch slovech dýcha zvláštní síla, možná jednou, víc to pochopím, jak blízké jsou naše vzdálené světy, když vítr stromům sáhne do listí, proč všechno otáčí se.....
Chci žít teď, o nebi nechci snít, tak živím v sobě hřích, je čistý jako sníh, a přísahám, že se cítím líp...
Chci tě mít, Uhranutou, Sám a pro sebe,Chci strhnout šaty tvý, Kousat do nebe, A nic tu nezbude, Ani kůrka chleba, Ani milodary od kostela, Takový jsem já, Když se díváš, Jak stoupám úplně nahoru...Pocit máš, že tu někdo zhasl....
Excitement is breathing in my every cell, Standing here, I finally know I am doing well, Love is a code written down in a body, For me it is either you or nobody, Nobody else
O pohanské dívce, nejenom vytesané do kamene...
Stále ve mě bloudíš dál, Ty jsi moje volání, S tebou tu stojím, V proudech krasosmutnění, Jsi můj motýl, co nikdy neumírá, když mrazivá je zima...
Vím, že krásný je žít, před tvým domem stojím, chci tvé vlasy políbit. Kreslím prstem do skel pouličních lamp, láska je ta bouře, kterou v sobě mám, láska je síla, pro kterou žiju, umírám