Návštěvnost
Díla autora Hanuš
Nalezeno 248 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Cítím, jak mě láska mění, jak ve mě dýchá ta svěží síla z pralesů, ta láska je jako rozvodněná řeka, a kouzlo má, jak letní vítr, co v polích prstem kreslí do klasů.
I am walking the last mile to the universe, I want to put things right, I want to see the sense.
Mráz si venku hraje, do oken monogram nakreslí, a bílý sníh do rána neroztaje, ve stráni zůstává ležet tajemství. Jedné krásné dívky, která láskou dýchala...
Cítím, jak mě opijí tvůj hlas, Cítím, jak všechen smutek náhle zhasl, Za oponou matných všedních dnů, Nevnímám šum křídel havranů
Divoké vášně, pořád je hlídaš? teď piješ z poháru zapomnění, jsi na řadě pokerový karty mícháš
Poslední den včerejšího člověka
Tváře z kalných podob, ve svém nitru objevil, co spatřil v zrcadle nahém
Mráz, kterým mě snadno spálíš,nech vychladnout, divoce se jen tváříš
Láskyplné objetí, a dlaní po kabátu ji sjel, Ti dva nic neřeší, z čirého nebe blesk do nich sjel. Možná se chtěl ohlédnout, jeho rtům však nedá vydechnout, tak líbají se tu víc, bez riskování, by nebylo nic....
V dlani mám, ten krásný nový květ, sdílím s tebou motýlí svět, když teď usínáš v náručí mém, a motýli barevní dolétli až sem.
Všechno krásný s tebou, na prstech znovu sčítám, jak běžíš loukou a já volně dýchám,potom tvář svou do skel růží více neskrývám
žádné zítra, jenom teď, hejno racků krouží nad štítem střech, stačí říct jen pár slov místo dlouhých vět, být Ikarem riskoval bych pád, s pokorou, s vděčností, pro tebe, rád
Chceš teď znát, jestli čas stopý tvý, ve mě dávno zahladil, tisíckrát, vidím křehký bílý sníh, tam v síti zvláštních chvil...
Proč mávnutím motýlích křídel,měsíc zmizel náhle zas, víš v tom tanci cítíl jsem, že žít, žít se dá snáz
Nocí se plížím, nemám cesty směr, nocí se plížím, můj svět je vitráž matných skel. Tak kde je tvůj dům? Tak moc ti chci ti říct. Proč já se trápím. A co my teď s tím
Nebe mám zas o kousek blíž, když do deky schoulená v koutě spíš, tmu protíná kotouč světla z majáků a sílu má jak souhra kroků vojáků
Víc než jsem kdy chtěl, chci ti říct, jak osud můj, mě v hrsti měl, co s tím?,temné tóny mi hrál, pak se mi smál, karty špatně rozdával, Už vím..
Neznámí milenci v dešťi (odpověď na Sinatru)
Na piáno chci ti hrát, když noc se ztrácí, řeknu akorát,že smutek nesnáším,tou ulicí šel jsem rád,letní déšť smáčel mi kabát
I can feel your love swirling in my veins, I can feel my blood flowing for your name, The reason is simple, The reason is you. You helped me to see my own blindness through
Padám do slepých kolejí, otevírám staré rány, dnes to nebolí
V plameni žáru věčných milenců, láska nám spojí ústa do věnců,a lánem vlčích máků s Tebou jít, zase mám odvahu žít