Díla autora Keilanne
Nalezeno 84 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Stejně si nedám pokoj...
Tak to bylo, je a bude mezi námi (pro T.P.)
Zase jedna o "něm"...
Tahle není ode mě. Netuším, kdo jí napsal, ale hrozně moc se mi líbí.
...snad mi v jeho srdci zůstane aspoň pokoj pro hosty...
O člověku, který přišel dva roky po téhle básni...
Tahle báseň je psaná ve vzteku a přesto nakonec promíjím...ono je to totiž osvobozující...
Tak ta je o mě. O tom, jak jsem se vždycky chtěla stát něčí velkou láskou. O tom, jak jsem chtěla motat hlavy a jak jsem z toho nakonec byla vždycky moc smutná.
Dnes jsi a zítřek mě nezajímá...
On se loučí tiše, možná sám v sobě. A já se loučím tím, že skládám básně...Nebylo by snažší říct si to z očí do očí?
Neotáčet se zpátky je nemožné!
Tak nějak mi voněl vítr, on, my - když jsem ho objímala naposled. Odešel z mého života ten, o němž jsem psala téměř všechny básně...
Možná jsem si to nikdy nepřipustila, ale vždycky jsem byla to, cos chtěl a tam, kdes mě mít chtěl...
A budeš tam napořád!
Někdy je snazší lásku proměnit v chtíč
...někdy je to tak...a míň to bolí...
Věnováno lásce, ze které jsem se dlouho léčila a vyléčila, pro Milana S.
Tak zase jedna o mě...