Návštěvnost
Básně autora Hanuš
Nalezeno 234 záznamů. Zobrazuji 161-180.
I was fortunate to find the light, Shining so brightly, I got burnt inside
Ticho zamyká obzor, Nebe padá níž, Dlaně tvé do mých zapadnou, Co dál se stane, možná víš?
V dlani mám, ten krásný nový květ, sdílím s tebou motýlí svět, když teď usínáš v náručí mém, a motýli barevní dolétli až sem.
Vím, že krásný je žít, před tvým domem stojím, chci tvé vlasy políbit. Kreslím prstem do skel pouličních lamp, láska je ta bouře, kterou v sobě mám, láska je síla, pro kterou žiju, umírám
Obrazy morálky zkažený, já nechci dveře zavřený mít, Zkouším cigára, pití, extáze, nenacházím klid, na terapiích si musím lhát,lhát, že rád se mám, klidně si mě vymaž, konvenční lásku nehledám..
Neviditelná, V představách, Protéká, Jako modlitba v srdci mnicha, Bloudím s tebou rád, Pro květy růží, Na okrajích ticha....
Nebudeme chodit kolem horký kaše, kde sliby jsou vadou na kráse, žiju jenom tak, bez výčitek viny například..
Písňový text, o lásce, synchronicitě, síle nevědomí i neúspěšné terapii..
Těžce dýchám, Od půlnoci nemůžu spát, Ventolin horečně svírám, Čekám na zázrak. Prý stisk dlaní povolí, Do tváří mi vrátí jas, Až zrychlený tep vyplaví, Příběh krás i zrad.....
Oh Caroline, My Caroline, I´ve crossed the line, They say loving you is a crime. How could I know, You would touch my soul, When the first chance was so low, Oh, incredibly low
Dávný sen, Uprostřed noci, Nahý stojím, Ve sklepě, Zpřítomněn, Jako génius loci, Po pás se brodím ve vodě, V akváriu, Černé stíny, Voda kalná, Stoupá výš, Zvláštní čolek...
Ledový je sál, když bruslíme v ozvěnách, to jen čas odtéká dál po stěnách, mrazem vadnou květy, co v sobě mám
Možná, že víc věřím, na nekonečno z proudu vteřin, máš mě dál ve své moci, žár slunce pod kůži se vrací
You´ve taken me to an island where only ice and snow I can see
Jako sochy v zámeckém parku, jdeme k sobě blíž při letním vánku,to milosrdná je tma na sváteho Jana je krásná a čarovná. Já ten mučedník citů a ty slepé rameno touhy, bez kterých dějiny lásky zůstanou prázdný a hloupý...
In the silence of my heart, I am standing naked, risking another slide, by going deeper where my emotions never end, Is that love, which has always been meant?
Osudný den, vnímám chladný stín, chci zbavit se všech pout, pár věci podotknout, poprvé vím, že polomrtvý jsem a uprostřed života spím
pomalý písňový text s existenciální tématikou lásky
Poslední den včerejšího člověka
Tváře z kalných podob, ve svém nitru objevil, co spatřil v zrcadle nahém
Až naše pohledy spočinou,touha zrcadlí víc s každou vteřinou