Básně autora Hanuš
Nalezeno 234 záznamů. Zobrazuji 181-200.
All your beauty within, People are bound to give in, Until they uncover, Your obsession of being a perfect lover, And all your swimmning in the river of sins before you were....
Nebe mám zas o kousek blíž, když do deky schoulená v koutě spíš, tmu protíná kotouč světla z majáků a sílu má jak souhra kroků vojáků
Neznámí milenci v dešťi (odpověď na Sinatru)
Na piáno chci ti hrát, když noc se ztrácí, řeknu akorát,že smutek nesnáším,tou ulicí šel jsem rád,letní déšť smáčel mi kabát
Ticho se láme v půli němých vět
Věřím míň a míň, Teď víra ve mě narůstá, Když průrvou šedých mraků, Chladný slunce prosvítá, A vlny se lámou o skály, My dva tu stát zůstaly, Jenom Ty a Já, A chvíle záhadná....
Cítím, jak mě láska mění, jak ve mě dýchá ta svěží síla z pralesů, ta láska je jako rozvodněná řeka, a kouzlo má, jak letní vítr, co v polích prstem kreslí do klasů.
Dýchej ve mě dál, vezmi si mnohem víc, i já chci všechno nebo nic, musí to tak být, až dohoří plamen, rozhostí se klid, v nás
Déšť,na zázrak se mnou věř, Déšť,v jednom rytmu je náš tep, Déšť, bere nám ze rtů dech
Vlnobití našich těl, neznám víc, co ctít bych měl, rozmazané do všech stran, ztrácím sílu ostrých hran.
Touha v nás, ta láva v kráteru schovaná, přijde zas, dřív než se noc loučit začíná
Jako slunce vstává z tůní očích tvých a všechny tóny nechá tělem rozeznít. Hebkou náplast na rány nalepí, a dávný šřámý zlý nechá v prázdno odeznít. Dálky vůbec nevnímá,ze zimy vchází bosá žárem do léta.
Čekám na první slyšení, Já Váš gangster v plném rozlišení, barev a stínů, ve jménu lásky a zločinů. S lehkostí chtěl jsem žít se soucitem neškodit, ale můj svár, žalobce nemůže pochopit...
Tajemná, jako luna, déšť a na kostele kříž, Překrásná, že kvůli ní v transu bdím, duše má nenachází klid, modlitbou se to nedá zastavit, jen v dlaních růží trn, půvab té dívky může pochopit a já to vím, hrad střežím..
Excitement is breathing in my every cell, Standing here, I finally know I am doing well, Love is a code written down in a body, For me it is either you or nobody, Nobody else
Podpis ve mě zanechá, bude svítit a hřát, jak těžké je ve tmě otevřít oči, když dávno ví, co mě děsí.Tak slabý já jsem, tak slabý já jsem...
about a darker shade of love.....
Věčným jarem půjdu rád, tam zlatý déšť se k zemi sklání, na harfu v ulicích lidem budu hrát, když vůně tvá, mě tak vábí.
Vítr od moře začal vát, ještě chvíli chci tu stát, vlny se lámou o skály, šedé mraky plují do dáli, Tenkrát s ní, těch pár dnů, já v sobě mám....
Když vnímám ladnou chůzi tvou a tvář, tak hrdě vztyčenou, pocit mám, že rozumím, proč půvab a nostalgii, máš zde souzenou.
vím, že tvoje rty, sladký i prokletý, mě na zem srazí, už brzy a navěky. Máš ten dar, vrátit déšť do pouště, když někdo jako já, se tvojí duší prokouše...
Vládne noc a mé kroky prázdnem zní, jen klid a mráz, na zem padá sníh, Žádná z otázek už nevíří hlavou mou, Přítomný okamžik se stává záhadou