Díla autora Hanuš
Nalezeno 248 záznamů. Zobrazuji 181-200.
Říkají ti Jezebel,jsi ten touhy plamen sám, co šlehá výš a dusí cit a pak štípe jako bič, s grácii ve středu skrytých identit,a to je důvod, proč krásu tvou nemůžou pochopit, ani tentokrát, ani jedinkrát...
When I enjoy being loved by you, My feelings are reflected in everything I do, In a complicated way. I´ve failed to take the strength you radiate, I am afraid of coming late, Of losing myself in many ways..
i bez pout mě snadno spoutáš, je to přesně tak, jak doufáš, i když s mými city bývá někdy kříž
Clona šedých mraků nad ránem bouři uniká, tak prožívej to se mnou, neznámou řečí ona mluvit začíná. Do půdy se vpije a tisíc tváří má, je královnou těžkých mraků, zná vůni vlčích máků a vše vzdálené, s ní tu zůstává
Pevný mříže na oknech, beznaděj ve čtyřech zdech, a svět se točí dál. Jako vzdušný vír, Všechno o ní vím, Žije 15 nových životů.....
Ráno když má milá sladce vstáváš, dráp už zatíná, ta všedypřítomná co našeptává, že peklem je každá vteřina. Ta zvláštní snědá žena, tetováním ozdobená, ta zvláštní snědá žena, ve které morálka je dávno prolomená a padá do nevědomí níž...
K tobě Já tu upínám své Já. Ta dívka z reliéfu pravdu zná. Láska tisíc tvaří má a tvá slova váhu mají, i když trny růží nás někdy zraní.
májový den soumrak v parku vítá, to když kámen na rtech soch sní, že láskou ožívá....
Možná budeme hrát hru, co jsem s tebou hrával, tenkrát jsi byla Sabina a moc šancí já ti nedával, možná pro tvůj strach, který šaty strhával, že když anděl spí, Ďábel karty tajně rozdává...
hudební text s odkazem křesťanské mystiky.
zjevný blázen ve mě, se víc nebrání, jako věčný dítě chytá sněhové vločky do dlaní, Ty krásný chvíle, spolu ještě chytnem, zas naproti mi běžíš s tím plavým afgánským chrtem a k ránu voláš...
(Básně » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Zmámený oči zavírám, rozmazaným vjemem se prodírám, dopředu, dozadu, klopýtám v bouři písečných dun. Mizí mé poznání, vítr kapsy naruby převrátí, z vyschlých moří v prstech drtím pláč i sůl.....
Obrazy morálky zkažený, já nechci dveře zavřený mít, Zkouším cigára, pití, extáze, nenacházím klid, na terapiích si musím lhát,lhát, že rád se mám, klidně si mě vymaž, konvenční lásku nehledám..
Dávný sen, Uprostřed noci, Nahý stojím, Ve sklepě, Zpřítomněn, Jako génius loci, Po pás se brodím ve vodě, V akváriu, Černé stíny, Voda kalná, Stoupá výš, Zvláštní čolek...
Každou tíhou dá se nějak hnout, my dva máme nočním mořem plout, ať se stane vše, co stát se má, ať našim světem vládne ta láska osudová
Brzdy kvílí, ve mě klid, všechno svaté si můžou vzít,líbám níž tvé bílé boky,zmámených křídel šum zní po celé roky, když mě nesou ze tmy do jiných sfér..
Já vím, že lhát mi budeš dál, že o lásku se budeš rvát, jako smečka vlků, tam u ohňů, za soumraku, v té chvíli chci tě hřát, Já vím, že mě zbavíš otěží, láska je jediná na čem záleží, po ní toužím dál, když můj život ztroskotal.
I když jsi odjela, Tvá aura mi zůstala, Zapomínám na čas,ve kterém já jsem pouhý host, když tu se mnou dýcháš minulou přítomnost. Tvá aura mi zůstala, čistá, že zastaví tikot hodin a strojů chod, pluje kolem, ta elektrizující mlha, co houstne a...
Tajemná, jako luna, déšť a na kostele kříž, Překrásná, že kvůli ní v transu bdím, duše má nenachází klid, modlitbou se to nedá zastavit, jen v dlaních růží trn, půvab té dívky může pochopit a já to vím, hrad střežím..
Pouze silný déšť, co padá oblohou, mě nasytí, ryzí intenzitou, všechny póry mé kůže, pro mě není zlý, jako pro vás jsou, trny plané růže