Díla autora Aotaki
Nalezeno 142 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Mezi zrcadly se vede spor, v němž jeden obraz popírá druhý a pravda se chichotá v koutě, nechávajíc oba klamat se navzájem.
Teplý fragment chladného dne
Jak těžké je soustředit se, když doma chybí klid. Jak těžké je být laskavý, když tě včera někdo zesměšnil. Jak těžké je být odvážný, když máš strach z vlastních chyb.
jedničky a nuly tancující někde mezi mnou a monitorem...
„Štěstí není věc — je to sklenice iluzí, do níž nasypeme drobky radosti; myslíme-li, že ji máme, rozlije se nám mezi prsty.“
„Cesta není místem, kam směřujeme, ani hradištěm, které obdivujeme. Cesta je vědomí, které se rozhoduje kráčet, i když neví, kam vede. A každý stín, každé ticho, je jen odraz toho, co je uvnitř nás.“
„Co když ta největší lež je právě to, čemu říkáme skutečnost?“
Prohlížím si naše staré fotky, naše momentky a přemýšlím… nebo spíše se s tebou pomalu loučím? Já nevím.
Už mám jasněji, snad jen proto, že se cítím klidněji.
Další experiment; netradiční poezie utkaná z mého srdce myšlenek.
Co je ztraceno zjistíš, až když to ztratíš…
„Za nocích nejtmavších na slunce pamatuj.“ -Jiří Mahen
Někdy se tam ztratím na opravdu dlouho... kde? V mysli...
Bez názvu - beze slov; nač emocím rýsovat přehradu?
Někdy se ztrácím ve svých myšlenkách a připadám si jako bych byl alkoholem omámený... avšak nepozřel jsem kapky lihu ani ve svých snech...
„Vše se jednou rozpadne v jednom tichu, kde zazní naposledy: Vícekrát už ne.“