Výběr autora zápiskyzméhlavy

Byl to den jako každý jiný. Ranní nervozita v tramvaji se dala cítit. Po dlouhém čase se nad městem objevily první sluneční paprsky. Každý spěchá do p

První pondělí v novém roce mě přepadla chuť cestovat. Byl to ten typ výletu, který člověk neplánuje – prostě jen koupit lístek a nastoupit do vlaku. Z

Bylo pondělní ráno a já vyrážel za dalším dobrodružstvím. Tentokrát jsem necestoval sám — s maminkou jsme se rozhodli strávit den v Drážďanech. Ranní

Když jedno dítě dostane místo sladkostí bramboru, začíná příběh o andělech, čertech a malé lekci z laskavosti. Pohádka o tom, že i drobný dobrý skutek dokáže změnit celý den.

Den, kdy jsi poprvé otevřela oči do světa, byl výjimečný. Nejen pro nás, ale i pro celý svět. Právě tehdy po zemi kráčí Mikuláš, starý poutník s laska

Listopadové ráno to bylo, když jsem se vrátil z výletu do Prahy. Byla tma, každý si ve své posteli ještě dosníval svoje sny. Toulal jsem se pár dní sv

Ráno jsou teprve čtyři hodiny, když otevřu oči. Je to ten zvláštní okamžik mezi nocí a svítáním, kdy člověk neví, jestli se probudil náhodou, nebo ho

Je potřeba slavit tento den když svoboda kterou tento den připomíná je jenom pouhým slovem bez významu.

Další rok přešel a 17. listopad nám znovu připomíná, jak každý člověk vnímá pojem svobody jinak. Musím říct, že mě osobně trápí poslední dění, hlavně

Poslední rok připomínal horskou dráhu. Ne tu zábavní, kde člověk křičí smíchy a má ruce nahoře. Spíš tu starou, rozvrzanou, kde koleje občas chybí a č

Město spí pod přikrývkou světel, všechna přání plují vzduchem tiše. V kalužích se nebe zrcadlí , a já píšu dopis, který si nikdo nepřečte.   Nech

Sedím u okna a pozoruju svět, který mi nepatří. V dálce svítí světla měst, která jsem nikdy nenavštívil. Na mapách mám vyznačené trasy, po kterých jse

Když slunce tiše zapadá ,
na opační straně
měsíc vstává, noc začíná.
Dívám se do dálky,kde sny se rodí,
ve světle luny mé srdce b

  Pod kopci Vysokých Tater leží město, které si žije svůj vlastní život. Poprad. Na mapě možná jen jedno z mnoha měst Slovenska, ale pro mě je to mí

Nadčasové myšlenky prvního prezidenta které možná řekl.

  Drazí občané země České,   tato slova se mi píší těžce. Krajinu, kterou jsme společně budovali, jsem chtěl vytvořit pro vás a pro generace, které

Před pár dny jsem se byl projít centrem města. Na první pohled nic výjimečného, ale uprostřed ruchu jsem narazil na připomínky posledních předvolebníc

Praha, město nespočet mostů,
co v tichu Vltavu spojuje.
Jen jeden z nich však zná i svět,
jen jeho jméno věky zní. Pilíř země, kamenný

Zemřel živý člověk, aby mrtvý mohli žít.

Dvacátý první srpen 1968 je datem, které se navždy zapsalo do dějin českého i slovenského národa. V noci na tento den vtrhla do Československa vojska

Rok uběhl a čas komet – Perseid  je tu. Nadšenci jako já si to užívají. Batoh na záda, v něm deka, fotoaparát a menší svačina. Půlnoc se blíží a já s

  Nad parkem se tyčí Pražský hrad, tichý strážce věků,
jehož věže probodávají oblohu jako vzpomínka na dávné panství.
Jezírko pod ním se ch

Někdy jen tak sedím a dívám se na svět kolem sebe. Lidé spěchají, obrazovky blikají, a i když jsme neustále ve spojení, často mám pocit, že jsme si vz

Konečně jsem se pořádně vyspal – ranní déšť příjemně ochladil stan, takže na rozdíl od včerejší ranní „sauny“ jsem spal jako dřevo. Tento den byl pro