Díla autora Hanuš
Nalezeno 248 záznamů. Zobrazuji 141-160.
Své oči k nebi připoutám, milosrdná je dnešní noc,v lásce a smrti žiju tady i tam, já nemohl ti přijít na pomoc, Možná teď stojíš tam u nebeských bran, opojně krásná je ta noc, v lásce a smrti žiju tady i tam, dnes přišla jsi mi na pomoc
Živý puls na fotkách, Je probuzená ve vzpomínkách, co nikdy neblednou. Slepá místa na mapách, jde ztracená na cestách, co k cíli ani zpátky nevedou. Každý neseme svůj kříž, Někdo daleko, jiný blíž....
Dýchám nebe, sbírám klid, kolem svítí krystalické nic, To je všechno, Co si můžu vzít, Tam na druhý břeh, Pro nový běh, Pro nový vzlet i pád, Já se vrátím, Tisíckrát, Mám to všechno rád. A když tam sedím a nebeské páry hynou, Sním o tom, že...
Ať rozpadnou se mýty těchto světů, strach stáda a iluze internetu, když falešné morálky máš už dost, řešením je žít jako On, náš dávný Dionýssos
Na baru začneme Jacka pít a kolem házet řeči medový, v tůních se oči utopí a lži nám snadno uvěříš, že já a ty jsme na stejný lodi, že láska nás vždycky hodně bolí
S tebou jsem, a ten půvab křídel plameňáků, špatné chvíle co zebou, dám do sejfů a pevných zámků
Proč mávnutím motýlích křídel,měsíc zmizel náhle zas, víš v tom tanci cítíl jsem, že žít, žít se dá snáz
Dnes necítím chlad, spíš silný žár, když na ledových krách, bosý proplouvám, Poprvé mizí strach, radost mám, i když na těch krách, vypršel čas a přišel pád. Pád i zvláštní zrod....
Zahoď síť, ptáci chycení odlétnou, chci tě mít, tóny srdcí spojené jsou, Vezmi si můj štít, dál nebudu se krýt, všechny bitvy prohrané, chci víc pochopit.
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Městem chodí Mikuláš, ale v chladných suterénních prostorách ožívá nevyhaslé drama.
Ztrácím hlavu, když zlátne slunce a padá déšť, v tu chvíli budeš to ty, kdo bude mě vést, vnímám souhru živlů a ten den má zvláštní jas, v kalužích rozkvetou lány květů nevšedních krás
Brzdy kvílí, ve mě klid, všechno svaté si můžou vzít,líbám níž tvé bílé boky,zmámených křídel šum zní po celé roky, když mě nesou ze tmy do jiných sfér..
That moment in time, bare trees, leaves falling down, enchanted by the voice of a raven, I was sure, it spoke about the heaven.
Výbušná jako petrolej a střelný prach, nebezpečná jako na burzách finanční krach, ona je cukrem posypaný dynamit,a já blázen z ní chci znovu pít....
Už vím, láska má tu moc a žal ten nezvaný host, ať zmizí z mých bran Už vím, kdo je v moji básni rým, co spálil všechen splín a do žil radost mi dal
Chceš mi zase lhát, sex je lék je tvůj stres, řeknu akorát, až skončí past a začne další lest, a tvé nejsmutnější šaty, jen sláva a prachy
Vím, že nemám dost, Sebe trýzním pro radost, Citů neumím se vzdát, Skoro nahé se tě dotýkám, A v tom transu nepoznám, Že tíhu světa nechám odplynout. Dál neumím to skrýt, Zpátky nemůžu to vzít, Přede mnou je sráz..
Já vím, že lhát mi budeš dál, že o lásku se budeš rvát, jako smečka vlků, tam u ohňů, za soumraku, v té chvíli chci tě hřát, Já vím, že mě zbavíš otěží, láska je jediná na čem záleží, po ní toužím dál, když můj život ztroskotal.
Já jsem vítr a ty budeš tma hvězdami posetá, oblohou se zrcadlí ta naše hra a duše nespoutaná. Náš surf a diagnóza F, v šedým moři svítí zlatá žíla, k čemu jsou terapie? tady život na síle nabírá...
Zvony ve věži zvoní, prý je to hlas loučení, trochu mě bolí, ten pocit, že musíme jít